Klubovnu teď bereme jinak (s V. Kratochvílem o stavbě nové klubovny v Polné)

S Václavem Kratochvílem ze střediska v Polné o tom, jak zapojit do stavby nové klubovny co nejvíce lidí kolem střediska a co to jim i středisku může přinášet.

Stavba vaší nové klubovny v Polné je specifická tím, že se do ní zapojuje formou brigád opravdu velký počet dobrovolníků. Jde o členy střediska, rodiče i další sympatizanty. Kolik lidí se do stavby dosud zapojilo a jaké práce dělají?

Odpověď na první část otázky je celkem jednoduchá. O brigádách si vedeme celkem podrobné záznamy a Lukš si dal tu práci, že vše ke konci loňského roku sečetl. Za první dva roky se do práce zapojilo celkem 71 osob. Téměř veškeré práce na klubovně včetně těch nejodbornějších byly nakonec udělány brigádnicky. Jedinou výjimkou bylo lití betonových podlah a pokládka lina. To dělala firma – i tak to bylo v podstatě za cenu materiálu. Když ostatní profesionální řemeslníci viděli naše nadšení, tak ani žádné peníze nechtěli. Říkali: „Vždyť je to pro děcka“.


Jak se vám daří získávat dobrovolníky? Oslovujete je cíleně nebo se hlásí sami? Máte převis zájemců nad tím, kolik jich využijete, nebo byste využili i víc lidí?

Základem je podle mě pravidelnost. Brigáda se koná vždy ve stejný den, ve stejný čas. První rok jsme to tak měli dva dny v týdnu. Bylo to možné i díky koronaviru, kdy mnozí měli mnohem víc volného času. Teď už držíme pouze úterky – vždy od půl čtvrté. Můžu tak rok dopředu říct, že v úterý odpoledne mám brigádu. Kdo přijde, přijde, a dostane práci. Seznam prací má na starosti Křemp, který má, jak sám říká, při dlouhých hodinách za volantem spoustu času na přemýšlení. S blížícím se koncem stavby končí neodborné práce, takže už nezaměstnáme tolik lidí. Ale je to dost samoregulační. Vždycky je nás tak akorát. Poslední dobou se držíme na osmi lidech. V případě větší akce je třeba obtelefonovat záložníky. Spoustu částí si vzali na starost jednotlivci. Lukš obkládá, Bebe šéfuje venkovní přídlažby, Ondra s Mildou si šéfují elektroinstalaci a Zub jim pomáhá s programováním aplikace na ovládání centrálního mozku klubovny.

Jaký je rozdíl oproti tomu, když stavbu dělají externí firmy? Je v tom nějaký významný časový rozdíl, když dobrovolníci pracují jen ve svém volném čase, o víkendech?

No, je to hlavně o penězích. Samozřejmě toho za jedno odpoledne v týdnu tolik neuděláme. Nicméně, daří se nám držet plánovaný harmonogram – tj. dokončit stavbu do září roku 2022. O víkendu naopak nepracujeme, to má každý plány s rodinou, práci doma apod.



Jak probíhá rozdělování toho, co na stavbě pokryjete vlastními silami a toho, co už musí udělat stavební firmy?

Jak praví klasik, dobré jídlo tvoří 90 procent úspěchu akce. Proto je na každé brigádě centrální svačina, kterou připravují naše oldskautky. Je financována z mně neznámých fondů – které mají oldskautky na starosti. Zřejmě se jim podařilo zachytit babičky, které by rády nějak pomohly, ale nemohou stavět, tak financují svačiny. Při svačině probíráme plán následujících prací – postup, koho zkontaktovat, na co si troufneme, na co někdo někoho zná, kdo tomu rozumí a zda by nám mohl pomoci. Vyjma zmíněného pokládání lina a lití podlahy jsme zatím vše zvládli vlastními silami.

Zapojují se do brigád i dětské oddíly? Jaké práce mohou kolem vznikající klubovny dělat?

Dětské oddíly samozřejmě zapojujeme. Hodně pomáhali při hrubé stavbě. Rovnání prken, tlučení hřebíků, izolace, natahování fólií apod. Teď dostal každý oddíl na starost dodělat si vlastní místnost. Předali jsme jim je ve chvíli, kdy byly hotové podlahy. Štuky na stěnách, obložky, vybavení, výmalbu, to vše si teď dělají oddíly. Oddílové vedoucí se snažíme od stavby odstínit. Mají dost práce s během oddílů.

_____________

Spousta roverů si při stavbě klubovny poprvé sáhla na cihlu. Někteří se naučili perfektně natahovat štuk, přestali se bát si něco sami zařídit, něco si domluvit.

_____________

Mají děti i dospělí ke klubovně, na jejíž stavbě se sami dost podílejí, jiný vztah než k té, kterou by dostali hotovou na klíč?

I to byl jeden z důvodů, proč jsme se pro stavbu svépomocí rozhodli. Šel jsem nedávno kolem, kdy měla schůzku jedna družina vlčat. Malý Vítek u klubovny zrovna péroval jedno spolu-vlče „že to teda opravdu nestavěl proto, aby to on teď tady okopával“. Přitom, když vzal Vítka Šéfa na brigádu, zatloukl někde pár hřebíků a pak si stavěl na hromadě hlíny domečky. Nicméně, v jeho očích to byla naprosto zásadní pomoc. Jsem si jistý, že o tom bude jednou vyprávět svým vnoučatům.
Díky tomu všemu teď samozřejmě bereme klubovnu jinak. Osobně jsem vždycky viděl práci jako součást výchovy. Proto se na táborech dopoledne něco opravuje, doplňuje, vylepšuje. Odpoledne je pro hry. Spousta roverů si při stavbě klubovny poprvé sáhla na cihlu. Někteří se naučili perfektně natahovat štuk, přestali se bát si něco sami zařídit, něco si domluvit. Věřím, že i tato zkušenost se jim bude v životě hodit. Seznámili se i s polovinou řemeslníků z okolí. Jeden tesař, který nám pomáhal s hlavní konstrukcí, mi nedávno vyprávěl, jak na něj teď už zdálky volají děti a zdraví ho. Vypadá, že z toho má upřímnou radost.



Co zapojení řady lidí kolem střediska do stavby přináší celému středisku? Převažují spíš přínosy, nebo je to hodně náročné?

Každá společná činnost dává lidi dohromady. Je to brigáda nebo team-building? Asi je to brigáda, protože při team-buildingu klubovnu nepostavíte. Při zpětném ohlédnutí nám stavba klubovny hodně pomohla. Sešla se při ní parta kluků, kteří společně skautovali od 90. roku, můžeme teď dál stavět na společných zážitcích, radostí z dobře provedeného díla. Také už teď plánujeme společné budoucí oldskautování. Mladší členové střediska, kteří se většinou starají o fungování oddílů, si přitom zase uvědomili, že na to nejsou sami. Že se dá dobře skautovat a být prospěšný i ve starším věku. Dali jsme tak lidem, co už nejsou přímo u oddílů, šanci být znovu důležitou součástí střediska – a ti ji beze zbytku využili. Skauting měl v Polné vždycky dobrý zvuk. Nyní je, myslím, ještě lepší a hutnější. 
Václav Zeman – Šík

Rozhovor vyšel v dubnovém čísle časopisu Skautský svět (04/2022).


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Změna klimatu není o odvaze, je to otázka přežití (rozhovor s A. Šlechtovou - Pírkem)

Odvaha není začít něco dělat (rozhovor s J. Lukšíčkem - Rysem)