Příspěvky

Podcast Skautského světa: Jak spolu ve skautingu mluvit, abychom se domluvili?

Obrázek
Nad ústředním tématem tohoto čísla spolu na půdě Skautského institutu s Romanem Šantorou – Bobem diskutovali sociolog, skaut a ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík a ředitel Skautského institutu a sociolog Miloš Říha – Šípek. Začnu otázkou, která je pro mě už delší dobu zajímavá. Skauting za posledních dvacet let nezažil žádný viditelný rozkol, ten snad největší střet proběhl nad barvami šátků. Patnáct let předtím přitom bylo plné rozkolů, problémů, odchodů do jiných organizací. Co to o současné organizaci říká? M. Buchtík: Podle mě to o ní říká, že se stabilizovala. Z druhé strany to může ukazovat, že ty základní otázky už byly vyřešeny a dnes více řešíme ty subtilnější. Může to být i tím, že střediska a oddíly jsou dnes více zahleděné dovnitř, samy do sebe. Šípek: Fascinuje mě, jak si naše organizace i při velké heterogenitě zachovává velkou pospolitost. V různých aspektech je i dost chytrá. Tím, jak byla vystavena tlaku a žila v poloilegalitě, si hodně navykla, že i jej
Okomentovat
Další informace

Musíme se domluvit (zamyšlení R. Šantory - Boba)

Obrázek
Snaha o posílení kvality skautské výchovy i pokračování růstu organizace deklarované ve Strategii 2030 si budou vyžadovat zapojení mladých i dospělých. Základními kameny jejího úspěšného naplnění budou ochota mluvit spolu a schopnost domluvit se. Nedávno skončený Valný sněm se jako svému hlavnímu tématu věnoval projednávání Strategie 2030. Tu vzal na vědomí a zaúkoloval náčelnictvo ji letos dopracovat a schválit. Její silná ambice je esenciálně vyjádřena v části úvodní vize: „V oddílech, ve střediscích a přístavech a dalších skautských společenstvích zásadně posílíme dopad skautské výchovy především ve výchovných kategoriích skautek, skautů, rangers a roverů. Chceme být společenstvím, v němž mladí lidé v bezpečném prostředí posilují svoji odolnost. Zajistíme personální i materiální kapacity organizace, abychom umožnili zapojení většího počtu dětí a mladých lidí do skautského hnutí.” To zásadní, co z vize plyne, je důraz na zlepšení kvality skautské činnosti a další pokračování v růstu
Okomentovat
Další informace

/Nedivím se, že mladí lidé dnes prožívají smutek a mají obavy z budoucnosti (rozhovor s M. Nawrathem)

Obrázek
S terapeutem a facilitátorem Martinem Nawrathem o fenoménu environmentálního žalu, o mladých lidech, kterých se nejvíce týká, i o tom, jak s tímto tématem pracovat ve skautských oddílech. Existuje již nějaká ustálená definice termínu environmentální žal, se kterou se pracuje napříč vědeckou komunitou nebo odbornou veřejností? Jak zní? Přístup k environmentálnímu žalu v České republice se značně liší od přístupu v zahraničí, kde je tento fenomén již delší dobu seriózně brán jako regulérní duševní obtíž. V České republice se environmentální žal nebral ještě donedávna úplně vážně, ale řekl bych, že v posledních dvou letech jsme se v tomto smyslu značně posunuli. Jednoznačnou definici zatím nemáme, ale volně bychom environmentální žal mohli definovat jako smutek nebo úzkost iniciovanou zkušenostmi s poškozenou přírodou a mizející krajinou, které se nám mění před očima, a obavami o budoucnost přírody. Osobně nevím ve svém okolí o nikom, kdo by trpěl environmentálním žalem. Je to pravděpodob
Okomentovat
Další informace

Rozvíjení odolnosti není samozřejmé

Obrázek
Výchova k odolnosti je ve skautingu přítomná od jeho počátků. V souvislosti s narůstajícím počtem dospívajících čelících zhoršenému duševnímu zdraví, úzkostem nebo sebepoškozování její význam roste – větší odolnost totiž může pomáhat těmto problémům preventivně předcházet.     V posledních letech se toho v oblasti bezpečného skautingu událo opravdu hodně. Vznikl Kodex jednání dospělých, posílila Skautská krizová linka a e-mailová poradna, na velkých skautských akcích je hojně využívána služba Uši pro duši, desítky skautských vedoucích procházejí nácviky ve víkendovém nekvalifikačnímu kurzu Základů krizové intervence pro skauty. Hodně se toho teprve chystá. Připravujeme nástroj ke sběru a vyhodnocování nehod, které se během skautské činnosti dějí. Ten nám pomůže těmto nehodám lépe předcházet, nebo se na ně připravit. Díky těmto statistikám dokážeme lépe zacílit skautské vzdělávání, abychom se v programech k bezpečí věnovali opravdu těm nejčastějším a nejvážnějším rizikům. Dokončujeme t
Okomentovat
Další informace

Spadla jsem do skautování rovnýma nohama (rozhovor s Š. Chocovou)

Obrázek
S vedoucí oddílu skautů v Chodově, lektorkou skautských vzdělávacích akcí a zástupkyní Karlovarského kraje v Náčelnictvu Šárkou Chocovou o její zkušenosti dospělého nováčka, specifikách skautování v okrajovém regionu i nejbližších skautských plánech. Ke skautingu ses dostala jako dospělý nováček. Jak ses o skautování dozvěděla a kdy a proč ses rozhodla, že se sama přidáš? Můj syn začal někdy na začátku druhé třídy chodit do vlčat. Jeho vedoucí občas potřeboval, aby někdo z rodičů odvezl někam děti nebo věci. Jindy bylo třeba pomoct s výzdobou nebo přípravou kostýmů. Před prázdninami přišla nabídka, abych jela na týden vařit na tábor, protože nebyl k dispozici žádný kuchař. Šla jsem to zkusit a po táboře jsem za ním sama přišla a řekla mu: Už jsem s vámi stejně pořád, tak už mi dejte tu košili a chci tady být s vámi. Narodila jsem se v době, kdy byl skauting zakázaný, takže žádnou předchozí skautskou zkušenost nemám. Se skauty jsem se ale u nás v Chodově setkávala dost často. Pochopila
Okomentovat
Další informace

Během velkých akcí mizí okolní svět (rozhovor s J. Špatenkou - Špáťou)

Obrázek
S Janem Špatenkou – Špáťou o skautských akcích, které ho ovlivnily, přípravách i vedení Národního skautského jamboree i výzvách, které před skautingem v nejbližší době vidí. Kdy a jak ses dostal ke skautování? Jak vzpomínáš na svá první skautská léta a vedoucí? Začal jsem skautovat v roce 2001 v České Skalici, kde jsem bydlel a bydlím do dneška. Ke skautům mě přizval můj spolužák ze základní školy, bylo mi asi devět let. Velmi brzy jsem tomu propadl. Do té doby jsem v koníčcích nebyl moc vyhraněný, zkoušel jsem všechno od rybaření, přes tenis, fotbal a aikido. Brzy jsem od skautů přešel pomáhat k vlčatům. Viděl jsem tam možnost uplatnění a realizace. Skautování jsem věnoval většinu svého volného času. Zatímco spolužáci doma vymýšleli příběhy, aby mohli chodit za holkama, já říkal, že jdu za holkama a šel jsem do klubovny. Vedoucí, které jsem měl ve skautském oddílu, pro mě byli dlouhou dobu obrovsky silnými vzory. Postupně se však ty obdivované modly začaly dost sesouvat z piedestalu.
Okomentovat
Další informace

Umělá inteligence je pro děti běžnou součástí života. Připomínejme jim při práci s ní hodnoty a etiku (rozhovor s E. Nečasovou)

Obrázek
S Evou Nečasovou, zakladatelkou projektu AI dětem, o tom, co dětem může přinášet práce s umělou inteligencí, jak zmírňovat obavy z ní i o tom, jak s ní můžeme pracovat ve skautingu. Foto: Johana Kratochvílová Vzpomeneš si, kdy a při jaké příležitosti ses poprvé setkala s tím, co je dnes nejčastěji představováno jako umělá inteligence (textový / obrazový generátor)? Jaké to bylo? Před dvěma lety jsem dělala příměstský experimentální tábor s umělou inteligencí pro děti od čtvrté do sedmé třídy. Bylo dost překvapivé, že to, co jsem považovala za raketovou vědu, děti dávaly úplně s prstem v nose. To mi přišlo fantastické. Odcházela jsem z té akce v euforii a říkala si, jak je skvělé, kolik jsme toho dětem předali. Dodnes nevím, proč mě v předávání tolik nadchla právě umělá inteligence. Druhé setkání bylo s generativními modely, když jsem narazila na model Disco diffusion na cloudu Colab, kde se dají rozbíhat podobné systémy. Tam jsem si poprvé vygenerovala obrázek, na což asi nikdy nezapom
Okomentovat
Další informace