Příspěvky

Ta krása přírody kolem nás prostě léčila (rozhovor s V. Cuřínem - Mývalem)

Obrázek
S Vojtěchem Cuřínem – Mývalem o jedinečném vodáckém putovním táboře jeho oddílu, který vedl dvěma balkánskými státy po řece Taře. Jak probíhaly přípravy, tábor samotný i natáčení filmu z něj. Mývale, co právě teď děláš ve skautingu? Jsem stále v pražském 8. vodním oddílu. Původně byl z Petřin, teď máme klubovnu v Dejvicích. Na táboře jsem předal své funkce, jsem ale dál členem širšího vedení a stále v oddíle vidím svoji budoucnost. Přišli jsme se dnes bavit o specifické konkrétní věci, kterou byla váš puťák na Balkáně. Jak ta myšlenka na zahraniční putování vznikla? Před šesti lety jsme měli krásné tábořiště u Štěpanovského potoka, asi hodinu od Prahy směrem na Brno. V květnu jsme při návštěvě tábořiště zjistili, že kvůli kůrovci jsou lesy kolem tábořiště pokácené a celá louka je rozježděná těžkou technikou. Řešili jsme nenadále, co s tím. Hledali jsme nová místa a poté nás napadlo, že bychom mohli jet na puťák. České řeky jsme už navštívili všechny, tak jsme vyjeli do Polska na řeku P...

V křehkém období dospívání je v pořádku být křehký (rozhovor s D. Wagnerem)

Obrázek
S psychoterapeutem a zakladatelem Terapeutického přístavu Danielem Wagnerem o tom, jak vnímá křehkost dnešní mládeže, jaký vliv na duševní zdraví mohou mít sociální sítě a jaké přínosy má psychoterapie. V posledních letech bývá často zmiňována křehkost a menší psychická odolnost mladých lidí ve věku patnáct až pětadvacet let. Co si o tom na základě své terapeutické praxe myslíte? Myslím, že na otázku křehkosti mladých lidí budeme schopni lépe odpovědět za patnáct nebo dvacet let. Budou dnešní mladí lidé častěji zažívat krize středního věku? Budou chronicky selhávat v rámci pracovního trhu? Budou muži více utíkat od rodin? Teprve tehdy se ukáže, jaká dnešní mladá generace doopravdy byla a zda byla křehčí a méně odolná než generace předchozí. Nicméně pokud jsou dnešní mladí lidé křehcí, je to dle mého názoru v pořádku, neboť se nachází v období, kdy mají být křehcí. Kdy jindy si to mohou dovolit?                           ...

Co skrývá skautský slib a zákon – a možná to nevidíme? (Sirova reakce na Edyho esej ve Skautském světě 06/2025)

Obrázek
Jeden ze současných nositelů Řádu stříbrného vlka a člen Svojsíkova oddílu Libor Kvapil – Sir ve svém zamyšlení reaguje na Edyho esej „Skautské hodnoty a jejich význam v dnešním světě“, která vyšla v červnovém čísle Skautského světa . Oceňuji dobrý počin bratra Jiřího Zajíce – Edyho v červnovém čísle Skautského světa. Jeho článek Skautské hodnoty a jejich význam v dnešním světě napomáhá uvědomění, co skaut vlastně slibuje a aby se text nestal jen rutinně či bezmyšlenkovitě odříkanou   formulí. Dovolil bych si v jeho rozboru pokračovat a v něčem jej doplnit. Již v samotné formulaci slibu došlo k posunu, nejen formálnímu. Z dávného překladu původní anglické verze „ On my honour I promise that I will do my best… ,“ tedy „Slibuji konati, jak dovedu nejlépe“, vypadlo jako zastaralé slovo konati , takže zůstalo „slibuji, jak dovedu nejlépe“. Tato formulace vede k představě, že slibuji, jak dovedu nejlépe slibovat. Ale pravý význam je v to...

Byl jsem s oddíly všude, kam mě pustily (rozhovor s M. Šimkem - Dukátem)

Obrázek
Michal Šimek - Dukát byl sedm let výchovným zpravodajem českobudějovického střediska Walden, které nyní vede. Jaká zkušenost je pro něj dnes nejcennější?   Jak ses dostal k činnosti výchovného zpravodaje a později vůdce střediska?  Mám za sebou klasickou skautskou kariéru od šestníka k rádci, od rádce k zástupci a pak i vůdci oddílu. Výchovný zpravodaj a pak i vůdce střediska mi přijdou jako logické pokračování. Ale nebylo to vždy růžové. Někdy ve dvanácti nebo třinácti letech jsem z oddílu odešel kvůli poměrně silné šikaně. Byla to taková ta klasická partička, která si vždycky vybrala někoho, s kým měla problém. Já to neměl zapotřebí, oddíl jsem opustil a začal jsem si budovat jinou partu na gymplu. Ale když mi bylo patnáct, oslovil mě na chodbě starší spolužák, který si mě z oddílu pamatoval, a pozval mě na tradiční vzpomínkovou akci k výročí založení oddílu. Listuje se na ní kronikami a u stromu ginkgo se vzpomíná na všechny bývalé členy. Ta akce mě vtáhla a od té chvíle js...

Čtyři výzvy pro náš společný svět

Obrázek
Dělím se s vámi o čtyři výzvy, které bych chtěl umět naplňovat a zvládat jako rodič, manžel i skaut pro to, aby se nám v dnešním světě žilo co nejlíp. Výzva první: Najít si čas Jednadvacet, jednadvacet, jednadvacet, jednadvacet, jednadvacet, jednadvacet. Zopakujte si tento řetězec ještě dvěstěkrát, což zní jako celkem vysoké číslo, bude vám to ale trvat něco málo přes dvacet minut. Taková je průměrná doba, kterou podle výzkumu, který v nedávném rozhovoru citovala ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová, stráví denně čtyři z deseti českých rodičů rozhovorem se svými dětmi. Ukazuje se tak, že schopnost najít si na děti dostatek času je jedna z hlavních výzev mnoha českých rodičů. Děti tráví ve školách a školkách velkou část dne, odpoledne pokračují na jednom či více kroužcích. Rodiče jsou tlačeni časem, který mají věnovat zaměstnání, řeší starost o chod domácnosti, vaření, nakupování a další věci k zařizování. Na společné chvíle tak mnohým zbývají jen delší chvíle u snídaně nebo večeře a...

Kdo je odolný, je i stabilní (rozhovor s P. Kouckou)

Obrázek
S psycholožkou Pavlou Kouckou o změnách mozku v období dospívání, o rozvoji odolnosti a o tom, proč místo zobání růžových pilulek máme naslouchat bolesti.   Když vám přišla nabídka sdílet své myšlenky skautským vedoucím, co bylo to první, co vám proběhlo hlavou?  Super!  Ač jsem ve skautu nebyla a nejsou tam ani moje děti, skautů si velmi vážím. Toho, co dělá pro naše děti a vůbec pro společnost. Skauting doporučuji rodičům dětí, které mají potíže v kolektivu či s odolností, nebo příliš úzkostným rodičům. Třeba se bojí dítě poslat na školu v přírodě. Když vím, že je pro dítě něco dobré, ale sama jim to nedokážu poskytnout, je dobré najít někoho, komu mohu s důvěrou svěřit odpovědnost. Právě to skauting nabízí.   Podobně i u dospívajících: dokud dítě bydlí s rodiči, večer se strachují, kde je, kdy se vrátí, s kým je, jaktože se neozývá, proč mi nebere telefon. Ale jakmile bydlí jinde, může si dělat co chce. Rodiče se už necítí zodpovědní a najednou to jde i bez ...