Blog Skautského světa

Dělím se s vámi o čtyři výzvy, které bych chtěl umět naplňovat a zvládat jako rodič, manžel i skaut pro to, aby se nám v dnešním světě žilo co nejlíp. Výzva první: Najít si čas Jednadvacet, jednadvacet, jednadvacet, jednadvacet, jednadvacet, jednadvacet. Zopakujte si tento řetězec ještě dvěstěkrát, což zní jako celkem vysoké číslo, bude vám to ale trvat něco málo přes dvacet minut. Taková je průměrná doba, kterou podle výzkumu, který v nedávném rozhovoru citovala ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová, stráví denně čtyři z deseti českých rodičů rozhovorem se svými dětmi. Ukazuje se tak, že schopnost najít si na děti dostatek času je jedna z hlavních výzev mnoha českých rodičů. Děti tráví ve školách a školkách velkou část dne, odpoledne pokračují na jednom či více kroužcích. Rodiče jsou tlačeni časem, který mají věnovat zaměstnání, řeší starost o chod domácnosti, vaření, nakupování a další věci k zařizování. Na společné chvíle tak mnohým zbývají jen delší chvíle u snídaně nebo večeře a...

S psycholožkou Pavlou Kouckou o změnách mozku v období dospívání, o rozvoji odolnosti a o tom, proč místo zobání růžových pilulek máme naslouchat bolesti.   Když vám přišla nabídka sdílet své myšlenky skautským vedoucím, co bylo to první, co vám proběhlo hlavou?  Super!  Ač jsem ve skautu nebyla a nejsou tam ani moje děti, skautů si velmi vážím. Toho, co dělá pro naše děti a vůbec pro společnost. Skauting doporučuji rodičům dětí, které mají potíže v kolektivu či s odolností, nebo příliš úzkostným rodičům. Třeba se bojí dítě poslat na školu v přírodě. Když vím, že je pro dítě něco dobré, ale sama jim to nedokážu poskytnout, je dobré najít někoho, komu mohu s důvěrou svěřit odpovědnost. Právě to skauting nabízí.   Podobně i u dospívajících: dokud dítě bydlí s rodiči, večer se strachují, kde je, kdy se vrátí, s kým je, jaktože se neozývá, proč mi nebere telefon. Ale jakmile bydlí jinde, může si dělat co chce. Rodiče se už necítí zodpovědní a najednou to jde i bez ...

Představme si, co by říkali skauti první republiky o táboření a oddílovém programu dnešních skautů a skautek. Využijme tu představu pro zamyšlení nad tím, co z jejich doby využívat i dnes. Na posledním Setkání výchovných zpravodajů jsme uvedli program vycházející z jednoduché otázky: Co by si pomysleli první skauti, kdyby se ocitli na dnešním skautském táboře? Dnešní skauting je bezesporu hodně jiný než skauting před sto lety, ale hodně se změnila i společnost. Nechceme romantizovat minulost, nechceme vyčítat dnešním oddílům, že něco dělají jinak než původní skauti. Chceme nastavit zrcadlo těm, kdo chtějí pochopit, jak moc se skauting od svého vzniku posunul. A každý, ať si posoudí sám, jestli by něco z toho zmizelého přeci jen nemělo smysl a význam i v dnešní době. Píšeme hlavně o „skautech”, protože skautky tvořily před sto lety teprve necelou desetinu členů skautského hnutí v našich zemích. Podívejme se tedy už na to, co by asi běželo hlavou prvorepublikovým skautům při setkání s na...